THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Že se THRESHOLD nadobro vzdalují progresivním a art-rockovým vodám, to už bylo zřejmé na jejich minulém albu „Subsurface“ a novinka „Dead Reckoning“ na tento kurs plynule navazuje. To by ještě nemuselo znamenat nutně něco špatného, problém je spíš v tom, že kapela už tak nějak sklouzává k řemeslné práci a výsledek nepůsobí zrovna svěžím dojmem. Narozdíl od předchozí desky zde nenaleznete tak markantní hity jako byly „Mission Profile“ nebo „Opium“, ale na druhou stranu působí novinka vyrovnaněji, bez výrazného slabého místa.
Typických znaků pro tvorbu THRESHOLD je víc, vypíchnul bych často používaný kontrast melodických (někdy až vyloženě nasládlých) motivů s tvrdšími úseky (větinou nástupy), šablonovitost písní (úvod, sloka, bridge, refrén, sloka, refrén, solo, refrén, refrén, zakončení a takhle téměř v každé skladbě) a evidentní snaha o chytlavé (hitové) refrény. Ta nasládlost naštěstí není v takové míře jako na „Subsurface“ a díky velkým zkušenostem a preciznímu přístupu ke skládání se v konečném účtování jedná o zajímavou věc, která zřejmě nebude mít ambice stát se albem roku, ale rozhodně se bude držet stále nad průměrem.
Nejlepší věci na desce nám ji vlastně rámují. „Slipstream“ je zdánlivě pouze heavymetalová odrhovačka (s menším využitím growlingu Dana Swanö!), ale díky své chytlavosti a povedenému refrénu ji z hlavy jen tak nevyženete. Závěrečná „One Degree Down“ je pro mě osobně zřejmě nejpovedenější skladbou na desce a možná jedna z mála, která se ještě brodí skrz vysychající progmetalové vody. Ostatní písně nijak výrazněji nezaostávají, ale prostě ani jedna z nich nemá pořádné ambice, aby nějak vybočila z řady.
Novinka THRESHOLD se dá zkrátka shrnout oním klišovitým - neurazí ani nenadchne. I když příznivce staré tvorby možná přeci jen urazí?
I když postavíte tu nejdokonalejší hranici, tak Vám bez jiskry hořet nebude...
6,5 / 10
Mac
- zpěv
Karl Groom
- kytary
Richard West
- klávesy
Steve Anderson
- basa
Johanne James
- bicí
host:
Dan Swanö
- zpěv
1. Slipstream
2. This Is Your Life
3. Elusive
4. Hollow
5. Pilot In The Sky Of Dreams
6. Fighting For Breath
7. Disappear
8. Safe To Fly
9. One Degree Down
Dividing Lines (2022)
Legend of the Shires (2017)
For The Journey (2014)
March Of Progress (2012)
Dead Reckoning (2007)
Critical Energy (2004)
Subsurface (2004)
Critical Mass (2002)
Concert in Paris (live) (2002)
Hypothetical (2001)
Decadent (1999)
Clone (1998)
Extinct Instinct (1997)
Livedelica (live) (1995)
Psychedelicatessen (1994)
Wounded Land (1993)
Vydáno: 2007
Vydavatel: Nuclear Blast
Stopáž: 57:49
Produkce: Karl Groom
Studio: Thin Ice Studios, Surrey
Nelze než souhlasit s kolegy. THRESHOLD nudí, i když se dají nerušeně poslouchat. Že je to paradox? Možná trochu ano, ale prostě tenhle zajetý mustr nemá proč urazit, jenže je vyčerpaný samotnou skupinou až hanba. Deska, na které je jedná skvělá písnička ("Hollow") a jedna dobrá pocitovka (letecký "Pilot In The Sky") prostě neukryje, že sotva dýchá v půli kopce, když všichni ostatní jsou již dávno nahoře. Je mi líto.
Slovy klenutého střednětempého klasika: ještě to ujde. Ale to je v případě THRESHOLD, kteří mají na paždě kousky jako "Critical Mass" či "Hypothetical", opravdu existenční minimum. Album "Dead Reckoning" celkem příjemně a libozvučně nudí, vyčnívá pouze chytlavý refrén úvodní písně, výborná "Hollow" a "Pilot In The Sky Of Dreams", která mi konvenuje vzdušnou atmosférou. Jinak ale tohle album absolutně nemá charisma a trpí manatarovským syndromem desáté hodiny. Je tu a přece tu již není. Je to prostě příjemná kulisa, ale zdaleka ne velmi dobrá nahrávka. Lehký nadprůměr za zmíněné kousky.
THRESHOLD sú klasickým prípadom varenia z vody. Rokmi osvedčené postupy a aranžmány. Nič čo by som už niekedy a niekde nepočul. Po muzikantskej stránke výborne zahraná nuda. Keď si spomeniem na ich vrcholne dielo „Critical Energy“, tak sa mi chce skoro až plakať. Ale prečo sa trápiť? Je dosť lepších kapiel v tomto ranku a ak ma pochytí nostalgia, tak môžem siahnuť po spomínanej starinke...
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.